Rozhovory s úspěšnými
Byla jsem diktátor, ale teď už volím jinou cestu u vedení lidí a ta je mi rozhodně bližší
Zahlédla jsem ji letmo před dvěma lety při návštěvě Třince a její usměvavá tvář mi zůstala v paměti. Tenkrát byla posilou marketingového týmu. Sídlí v Brně, nemohly jsme se tedy potkávat na chodbách. Pak rozeslala po firmě e-mail, že se loučí, protože jde na mateřskou. Neuběhlo příliš mnoho času a zaregistrovala jsem ji na našich stránkách jako brněnskou makléřku. A opět neuplynulo mnoho času a v únoru letošního roku se stala regionální manažerkou pobočky Realitní kanceláře STING v Brně. Po necelém roce šla ještě výš – stala se regionální ředitelkou pro jižní Moravu.
Než jsi se stala manažerkou a posléze ředitelkou, byla jsi makléřkou. Jak sis vedla v této pozici?
Myslím, že dobře. Jinak bych nebyla oslovena na pozici regionálního manažera (smích). Vážně… Po ukončení vysoké školy jsem působila asi rok v softwarové společnosti na pozici obchodního zástupce, což byl přímý prodej. Obvolávání klientů, domlouvání schůzek a především přímý prodej software. Právě tam jsem získala první cenné zkušenosti a školení na obchodní dovednosti. Pak jsem pracovala pět let v reklamní společnosti, kam jsem nastoupila jako obchodní manažer. Měla jsem sice jinou sortu klientů, ale byl to zase především obchod. Pozice realitního makléře, to byl pro mě vlastně příjemný návrat k obchodování.
Za celkem krátkou dobu jsi se dostala na pozici regionální manažerky a to s velkou vervou. Vnímala to celá firma.
Na přípravu jsem neměla mnoho času, měsíc a půl. Věděla jsem ze zkušeností ze svého předešlého zaměstnání, že tak, jak jsem lidi dosud vedla, to dělat nechci. Přemýšlela jsem, jakým způsobem začít, což není jednoduché, když máš přebírat tým makléřů, kteří toho o tobě moc nevědí, protože tě zažili jen v pozici makléřské a dokonce také z pozice marketingového manažera, což může působit zcela neslučitelně. Neznali mou historii, krom toho měli nějaké návyky a já jsem měla jinou a zároveň jasnou představu o tom, co bych chtěla. Proto probíhaly přípravy, konzultace s různými lidmi, zpětné vazby, přečetla jsem spousty knížek, abych si v hlavě utříbila, jak tu svou pozici budu vykonávat a jak správně začít, protože to, co nezvládne člověk na začátku, se těžko postupně dohání či předělává.
Jak se ti tvá očekávání dařilo plnit?
Nepovolila jsem ze svých představ a dařilo se. Určitě i díky tomu, že jsem si přesně nastavila, co chceme zvládnout, a to se také postupně krok po kroku dařilo.
Už rok jsi regionální ředitelkou pro jižní Moravu. S jakými očekáváními a plány jsi do funkce nastupovala? A daří se?
Jsem dost ambiciózní a cílevědomý člověk. Není někdy jednoduché žít sama se sebou. Splním si cíl, ale v ten okamžik už mám další a tak pořád tento proces probíhá, u mne už od mala. Stávající manažery jsem již znala jak z pozice regionálního manažera, tak i z pozice člověka v naší společnosti „neobchodní“ a to marketingového manažera a dokonce s jednou manažerkou se již potkáváme pracovně v 3. společnosti. Očekávání bylo mít větší možnost ovlivňovat chod a směr společnosti, kterou vnímám jako dost nadčasovou svým přístupem, což mi velmi imponuje. Toto očekávání se mi splnilo. Mé plány a cíle si také postupně plním a stále si je posouvám výš. Chci mít vedle sebe lidi, manažery, kteří se chtějí stejně jako já posouvat dopředu a pomáhat ostatním lidem v týmu s jejich rozvojem a plnění jejich snů. A to se postupně daří.
Co Tě potěšilo, z čeho jsi měla radost?
Upřímně mám radost, že pořád vnímám a dostávám zpětné vazby, že mám lidem, se kterými spolupracuji, co dát a čím je obohacovat. To, že mě práce opravdu baví, to beru jako samozřejmost. A mám z toho radost.
Na co se teď budeš zaměřovat?
V současné době pode mne spadá 5 regionů a jeden chystaný v oblasti mezi jižní Moravou a východními Čechy, kde je to pro naši společnost zatím pole neorané.
V tomto regionu nyní probíhá výběrové řízení na manažera a můj záměr je mít tam do konce roku alespoň dvě pobočky a tým, který bude mít energii a chuť dělat první výsledky.
Ve stávajících 5-ti regionech se zaměřuji na zvednutí hranic a cílů jednotlivých manažerů. S tím souvisí nejen do konce roku se dostat výsledky na BP, ale nakročit do dalšího roku s většími ambicemi.
Také je pro mne velice důležité, aby náš zákazník byl spokojený zákazník, ba co víc, aby byl nadšený a předával reference a doporučení. Aby se toto mohlo stát, je nutné pořád klást důraz na zkvalitnění nás všech, mnou počínaje přes manažery, makléře a asistentky. Pracujeme společně s manažery na osobním rozvoji jednotlivců a také na odborných znalostech. Jednou z mých vlastností je, že jsem puntičkář. V práci se to projevuje tím, že kladu důraz na detaily. Tedy dle mého kvalita a úspěch = komplexnost člověka.
Na jedné poradě jsi na sebe prozradila, že jsi bývala v minulém zaměstnání jako šéf tvrdá, že jsi po lidech chtěla, aby pracovali dvanáct hodin denně. Tento přístup nesl výsledky, ale nebyla jsi šťastná…
Byla jsem diktátor a naše výsledky byly více méně založeny na drilu a na kontrolingu. Důvod, proč to tenkrát nevyšlo, vidím i v tom, že mi nikdo pořádně neřekl, jak to máme dělat. Měli jsme úspěch a obrovské výsledky, firma se drala kupředu. Myslela jsem si, že všichni, co nedělají stejně jako já, nebo minimálně se mi nepřibližují, tak jsou špatní. Já jsem to dělala vždy s dobrým úmyslem, myslela jsem to dobře. I s těmi lidmi. Měla jsem je ráda, ale bohužel jsem je částečně zničila. Byla jsem špatný šéf. Velice mě to trápilo a ještě půl roku zpět jsem nad tím hodně přemýšlela. Pro mě to byla prohra. Stále jsem hledala odpověď, proč to lidé vzdali a odešli. Teď už to vím a za tuto lekci jsem velice ráda.
Teď už víš, „jak“?
Nevím, jestli vím jak, ale vím, že to chci dělat tak, aby lidé byli spokojení, šťastní, úspěšní a abych měla upřímnou zpětnou vazbu. To jsem chtěla i před tím, ale vyvíjela jsem obrovský tlak na výkon. Mé poslání a cíl teď je, abychom byli (manažeři, makléři, já i firma) šťastní. Možná to zní nadneseně, ale pokud budou šťastní někde jinde, tak já jim to ráda dopřeju. Protože jen takoví lidé mohou dělat práci s oblibou a s obrovskými výsledky.
Jaká jsi? Jaké jsou tvé povahové vlastnosti?
Těch je hodně. Jsem například puntičkář. Také jsem hodně soutěživá. Od mala jsem měla spoustu koníčků a musela jsem být vždycky nejlepší. Od zpěvu, malování, tancování přes různé vedoucí místa v organizacích až po téměř veškerý sport. Pro mě není nic nedosažitelné.
Skoro před třemi lety ses stala matkou. Velice brzy jsi začala pracovat. Jak kloubíš práci s mateřstvím?
Už od začátku jsem byla domluvena s manželem, že budu dělat na částečný úvazek. Do práce jsem se tedy vrhla hned po narození Valinky. Pak se situace změnila a asi od jejich osmi měsíců jsem začala pracovat na plno. Valinka byla doma s manželem, který po dohodě zůstal přebral roli vychovávajícího rodiče. To bylo jedno z mých důležitých a správných rozhodnutí, které jsem kdy učinila. Prospívalo to všem třem. Nyní Valinka chodí do školky a manžel opět pracuje. Valinka je můj poklad a i můj život dostal s ní jiný směr a rozměr. Hlavně díky ní jsem přehodnotila svůj žebříček hodnot. Také jsem dosti zefektivnila práci. Nyní pracuji opravdu jinak, než před mateřstvím. Práce mě velmi baví a pohlcuje, ale dokážu si vždy najít čas pro Valinku a manžela. Vše musí být v souladu a tak kdybych neměla doma zázemí, určitě by to ani v mé práci a kariéře tak nefungovalo.
Umíš odpočívat?
Co to je odpočinek? (smích) Pro mě je odpočinek, když si vezmu knížku, když si zasportuji, jedeme s rodinou na výlet, jen tak se procházíme s manželem a dcerou a vykládáme si. Jsou ale doby, kdy si tento druh odpočinku nedopřeji a pak přijde okamžik, kdy je nutné si říci dost a na chvíli se zastavit. Tento okamžik po zkušenostech umím poznat. A když cítím, že je nutné rychle zasáhnout, dokážu říct: zítra si beru volno a odjíždím. Někdy stačí jeden den, takže celkem málo a vrátím se plna sil.
Dekuji za rozhovor.
Adéla Majerová
